ŠELAKOVÁ DESKA
Standardní deska a její digitalizace
V dnešní době, kdy je pro mladší generace gramofonová deska pravěk, je vhodné představit si alespoň částečně dva nejběžnější typy desek a to jsou:
a) Standardní šelaková deska na 78 otáček za minutu o průměru 25 či 30cm:
b) Vinylová deska, běžně SP na 45 otáček, průměr 17cm, LP na 33 ot./min (výjimečně 16ot./min) o průměru 30cm, (ze začátku, když LP pomalu začalo vytlačovat šelaky, obvykle 25cm):
Základní suroviny pro výrobu standardní gramofonové desky jsou: šelak, bavlna a saze. Složení se měnilo v průběhu let a každý výrobce měl svoji recepturu.
Vinyly mají oproti šelakům možnost stereofonního záznamu, mnohem vyšší kmitočtový rozsah a užší drážku. Z tohoto důvodu se používají různé jehly, jak na šelaky, tak na vinyly (v dobách, kdy byly na pultech oba formáty, obsahovala obvykle gramofonová přenoska obě jehly přepínatelné na přenosce). Šelaková deska je těžší, relativně křehká, v případě opakovaného hraní na gramofonu ocelovou jehlou s těžkou zvukovkou, byla spotřebním zbožím.
Mám doma pár desek a jak je jednoduše (z)digitalizovat?
Návod je pojat jako nejjednodušší možnost digitalizace pro začátečníky, a také co nejlevnější. To co zde uvádím, je spíše pro zajímavost, každý má svůj způsob, leč začátečníkovi to může pomoci. Pokud má někdo zájem, může se o svoje „know-how“ podělit v návštěvní knize. Autor za případný úraz nebo poškození nezodpovídá!!!
Jako první se přesvědčíme, zda PC či notebook obsahuje vstup „LINE IN“. Vstup určený pouze pro mikrofon nelze u obyčejných zvukových karet použít. Samozřejmostí jsou reproduktory alespoň průměrné kvality (u většiny notebooků jsou "repráčky" katastrofa..). Dále si obstaráme stíněný kabel s jackem ke gramofonu na propojení s PC.
Dalším krokem je zakoupení vhodného gramce. Tří a čtyřrychlostní gramofony Supraphon řady H17, H21, HC643 nebo HC646 nejsou příliš vhodné z důvodu přenášení velkého hluku. Alternativou je přestavba řad Tesel NZC420 - NZC440 na 78 otáček. (Viz návod v časopise Radiojournal č.72/2011) Ještě jednodušší je si sehnat zahraniční gramofon z 60. let s touto rychlostí – např. Dual HS32. Krystalovou vložku nahradíme nejlépe magnetodynamikou (pokud si s ní zvuková karta neporadí, bude se muset použít korekční předzesilovač) s příslušnou jehlou určenou na šelaky.
Konečnou věcí je zaopatření softwaru, známým programem je Audacity, já osobně používám Sound Forge, který je dle mého názoru uživatelsky příjemnější, avšak jeho instalace je naopak složitější (pro využití všech funkcí se musí nainstalovat Noise reduction plugin).
Audacity Sound Forge
Pokud jsme došli až sem, očistíme desku jemným štětečkem či vhodným hadříkem od prachu – desky v horším stavu doporučuji umýt kartáčkem ve vodě (opatrně na etiketu) s vhodným prostředkem – pozor nesmí být na bázi lihu!!!!! U starších poškozených vrstvených desek si dáváme pozor, aby papír uvnitř nenasákl, nenabobtnal a nezničil desku. Dále můžeme vyčistit drážku puštěním na gramofonu s těžkou zvukovkou s ocelovou jehlou a mytí zopakujeme.
Po nastavení aktivního nahrávacího vstupu a úrovně signálu spustíme nahrávání a položíme přenosku na začátek desky, aby přehrála i náběžnou drážku, ze které, jakmile ukončíme nahrávání, využijeme šum na odečtení od celkové nahrávky. Další „fintou“ je nastavení antiskatingu (pokud ho náš gramofon má) na zachovalejší stranu drážky. A samozřejmě automatický „čistič šumu“ - declicker - program, který odstraní lupance. Výrobce udával u standardní desky horní hranici 5 kHz, oblast nad 10 kHz můžeme rozhodně odstranit. S dalšími editacemi nahrávky si již musíme vystačit sami (vymazání - označit tánhutím a Delete). Nakonec zbývá nahrávku uložit v rozumném formátu (např. nejpoužívanější .mp3).
Zde v ovládacích panelech zaškrteme Line-In (případně jiný vstup, ve kterém máme připojen gramofon)
Založíme nový soubor a zvolíme vzorkování (např. 22050 Hz). Stiskeneme Ctrl+R a klikneme na nahrávání (tlačítko se změní na stopku a tím nahrávání ukončíme)
Nastavení času náběhové drážky
...a nezapomenout uložit