DoporučujemeZaložit web nebo e-shop

Níže jsou uvedeny firmy působící na našem území či vyrábějící československý repertoár


 

 Ultraphon

 1929 - 1946 

 
 

Firma Ultraphon (a vlastně i značka Supraphon) je spjata s počátky tzv. Küchenmeisterova koncernu, který na přelomu 20. a 30. let úspěšně podnikal ve všech zvukových médiích. V únoru 1925 ho založil německý vynálezce a podnikatel Heinrich J. Küchenmeister s pomocí holandského bankovního kapitálu s úmyslem obchodně využívat různé patenty z oboru elektroakustiky.

Tento koncern si zregistroval pro gramodesky značky Ultraphon a Supraphon.

 

17. listopadu 1925 založila Küchenmeisterova komanditní společnost s dalšími partnery akciovou společnost Deutsche Ultraphon AG (Duag), jejíž náplní byla výroba a prodej gramofonů. Práva na jeho české zastoupení získala v roce 1929 pražská firma Ravitas s. s. r. o (Bratři František a Jan Valentiniové a Gustav Sušický), vydávající nahrávky německého Ultraphonu a již od počátku také zajišťovala realizaci a vydávání desek českých umělců na této značce.

 

Roku 1932 německý Ultraphon vyhlásil bankrot a jeho aktiva v ČSR odkoupila společnost Ravitas a vznikla pak česká firma Ultraphon, akciová společnost pro průmysl a obchod gramofonový se sídlem v Klimentské ulici 32 v Praze. Pro Československo si nechala patentovat a nadále používala pro domácí trh značku Ultraphon, a pro export do ciziny (kromě Holandska a jeho kolonií) si nechala patentovat značku Supraphon. Značka Supraphon v předválečném období nebyla pro označení gramodesek využita. V roce 1932 byla použita pro název elektrického gramofonu, který vyráběla firma Ultraphon.

ČS. gramofonový průmysl byl znárodněn podle Benešova dekretu již na podzim 1945 a 7. března 1946 byly založeny Gramofonové závody n.p., které měly zastřešit veškerou výrobu v ČSR. Postupně byly do nich zařazeny nejen znárodněné firmy Ultraphon a Esta, ale i další, zejména zkonfiskované německé firmy, pouze majetek, co zůstal na našem území.

Gramofonové závody používaly etikety bývalých firem Esta a Ultraphon, během roku 1946 byla zavedena i etiketa Supraphon U pro export. V roce 1949 byla při další reorganizaci Gramofonových závodů zavedena nová etiketa Supraphon se lvem, staré etikety se přestaly používat.

Více o historii Supraphonu zde.

Poslední snímky na standardních deskách vyšly v roce 1963, o rok později byla ukončena výroba desek. Šelaky se doprodávaly ze zásob až do roku 1968.

Tabulka roků výroby dle obj. čísel:
 
ROK Obj. číslo
1929 10 00 - 10..
1930 100.. - 101..
1931 101.. - 103..
1932 104.. - 105..
1933 106.. - 107..
1934 108.. - 109..
1935 110.. - 111..
1936 112.. - 112..
1937 113.. - 116..
1938 117.. - 119..
1939 120.. - 122..
1940 123.. - 124..
1941 125.. - 126..
1942 126.. - 127..
1943 128.. - 129..
1944 140.. - 141..
1945 141.. - 143..
1946 143.. - 149..
 
Ultraphon navíc vydával ještě levnější desky na etiketách Artona a Selekton.
 
   
 
 

 

 Esta

  1930-1948 

 

Československá firma která se spolu s Ultraphonem "dožila" znárodnění. Přestože byla ve válečných letech dominantní firmou na našem trhu, nebyla na tom hospodářsky nejlépe a na nahrávkách vyrobených v těchto letech je znát, že se šetřilo na kvalitě materiálu. Je uváděna jako první gramofirma založená českým kapitálem, název je odvozen od firmy forESTA.

   Tabulka roků výroby:

ROK Obj. číslo
1930 100 - 207, 401 - 423
1931 208 - 218, 424 - 622
1932 623 - 750
1933 751 -850
1934 871 - 950
1935 951 - 995, 7200 - 7210
1936 7211 - 7350
1937 7351 - 7500
1938 7501 - 7614, 7101 - 7135
1939 7615 - 7756, 7136 - 7199
1940 7757 - 7937
1941 7938 - 8047
1942 8048 - 8151
1943 8152 - 8238, 1001-
1944 8239 - 8324
1945 8325 - 8413
1946
8414 - 8525
 
   
 
 

 

 Homocord

 

 1929 - 1932 

 
 
 
 
 
 
Lisovna pobočky této německé firmy byla založena v Praze - Bubenči
již v roce 1924. Největší konkurent Ultraphonu v letech hospodářské krize, Cikánka v podání obou firem se stala obrovským konkurenčním bojem.
Hlavním firemním zpěvákem byl Tino Muff (vl. jménem Antonín Mach),
spolu s naším nejlepším textařem 1. republiky Vaškem Zemanem
(označováni též jako Symfonic duo)
 
V roce 1933 etiketu nahradil Odeon.
 
 
 
 
 
  

 

 Odeon

 1929 - 1936 
 1940 - 1943 
 
 
 
 
 
Elektricky nahrávané snímky začala firma vydávat v roce 1929, v roce 1933 byla zrušena etiketa Homocord a nahrazena Odeonem. Koncem 30. let zmizela jako ostatní zahraniční firmy z našeho trhu, objevila se však znovu ve válečných letech, kdy se podařilo dovézt část zařízení z Ústí nad Labem do lisovny umělých hmot Baklax, která byla později znárodněna. Tyto válečné nahrávky ve složení Karel Ctibor, Vašek Zeman a Franta Poupě byly velice zdařilé, část přelisů vyšla dokonce ještě po válce.V letech 1933 - 1935 používala matrice Odeonu firma Parlophon.
 

 Tabulka roků výroby:

ROK Obj. číslo
1929 186 500  - 186 5..
1930 186 5..  - 186 7..
1931 186 7..  - 186 999
1932 251 5.. - 6..
1933 251 6..-
1934 251 7..-
1935 251 7..-
1936 251 8.. - 251 880
 
 



Parlophon
 1929 - 1935 
                                              
 
 
 
 
 
 
 Tabulka roků výroby:
ROK Obj. číslo
1929 13 5..-605
1930 13 617-729
1931 13 729-827
1932 84 0..-
1933 84 2..-
1934 84 3..-
1935 -84 330
                                                                                                              
 
 
 
 
 
 

 

 His Master´s voice

 1910 - 1938* 

 V roce 1909 bylo rozhodnuto o vybudování první výrobny gramofonových desek na našem území. V Ústí   nad Labem se gramofonové desky vyráběly s přestávkou 1. světové války do roku 1938, později byla část zařízení převezena do Prahy*. Po válce nebyla zahraniční firmě (t.č. majitelé Briti) doporučená obnova vzhledem k politické situaci.

 

GRAMOPHON CONCERT RECORD 25cm 1910 - 1915
GRAMOPHON MONARCH RECORD 30cm 1910 - 1915
ZONOPHONE RECORD 1911 - 1915
SCHALLPLATTE GRAMMOPHONE 1914 - 1915
GRAMOPHON CONCERT RECORD 25/30cm 1919 - 1915
HIS MASTER´S VOICE 1924 - 1938*
GRAMOLA RECORD 1926 - 1929
COLUMBIA
1930 - 1938*

 



  Rekord

 1928 - 1932 

 Značka levných vrstvených gramodesek, zdůrazňující, že její nahrávky jsou pořízeny již elektricky. Gramodesky vydával a vyráběl Hermann Maasen v Podmoklí-Obergrundu, dnešní Horní Žleb. Na této etiketě s krátkým životem nalézáme především Karla Hrušku.

 
 

Časem zde budou přibývat další firmy a etikety